Vyjádření Terezy Nedomové k otevřenému dopisu

Dobrý den,

Rozhodla jsem se zapojit do současně řešené situace s paní ředitelkou Mgr. Renatou Ježkovou. Předem bych chtěla sdělit, že jsem ráda za to, že tato paní už není součástí mého téměř každodenního života, ale rozhodně mi nejsou jedno další, potencionální zájemci či uchazeči o zaměstnání v tomto ústavu, kteří se chtějí profesionálně podílet na výchově a péči o ohrožené děti.

Pokračovat ve čtení “Vyjádření Terezy Nedomové k otevřenému dopisu”

Prohlášení Michaely Zdráhalové

Všem, kterých se to týká.

Když jsem četla, kolegové, Váš otevřený dopis Mgr. Ježkové k jejímu odstoupení, pocítila jsem respekt i částečnou úlevu. Respekt k Vaší víře, možná naději, že tyto kroky mohou něco změnit a především, že toto změnit chcete. Vím jen z doslechu o některých událostech a dopadech dopisu, ale věřte, že mne to velmi mrzí. Rozhodla jsem se proto také sdílet svůj pohled. Uvědomuji si, že pokud člověk už není součástí DÚM na Veslařské, je tento krok mnohem snazší, což samo o sobě vypovídá o naléhavosti a bezútěšnosti situace v zařízení.

Pokračovat ve čtení “Prohlášení Michaely Zdráhalové”

Vyjádření Aleše Kočvary

Vážení,

po přečtení Otevřeného dopisu místní odborové organizace při DÚ Brno a následné reakce ředitelky Mgr. Ježkové, jsem se rozhodl vyjádřit svůj názor. Nejsem příznivcem slovních přestřelek, ale evidentního příkoří a zvůle rovněž ne.

Vzhledem k mému šestiletému působení v DÚ Brno Veslařská ve funkci vedoucího vychovatele a k aktuální situaci, která kulminuje účelovými výpověďmi vybraným „nepohodlným“ zaměstnancům, jsem se rozhodl alespoň touto cestou podpořit své bývalé kolegy. Nejen ty, kteří tvoří osu nově vzniklých odborů, ale i ty, kteří se kvůli možné ztrátě živobytí obávají otevřeněji k tristní situaci na tomto pracovišti vyjádřit.

Pokračovat ve čtení “Vyjádření Aleše Kočvary”

Vyjádření Aleše Huberta

Vážení,

v poslední době mi „přistálo“ na emailu několik dopisů týkajících se dění na mém bývalém pracovišti, které jsem opustil po zralé úvaze ke konci února. Z pracoviště, kde jsem nalezl (až na výjimky) osobnosti, které považuji za kvalitní jak po profesní, tak po osobní stránce, a kde jsem se setkal s náplní práce, se kterou jsem se mohl ztotožnit, jsem odešel po zkušenostech se „stylem“ vedení a jednání se zaměstnanci.

Pokračovat ve čtení “Vyjádření Aleše Huberta”