Dobrý den,
Rozhodla jsem se zapojit do současně řešené situace s paní ředitelkou Mgr. Renatou Ježkovou. Předem bych chtěla sdělit, že jsem ráda za to, že tato paní už není součástí mého téměř každodenního života, ale rozhodně mi nejsou jedno další, potencionální zájemci či uchazeči o zaměstnání v tomto ústavu, kteří se chtějí profesionálně podílet na výchově a péči o ohrožené děti.
Sama jsem si to zažila, na pozici sociální pracovnice v DÚ Veslařská jsem se ucházela a v listopadu 2017 jsem nastoupila. Už při pohovoru jsem byla negativně přijata ze strany paní ředitelky, o práci jsem měla ale vážný zájem, takže jsem doufala, že to byly pouze jedny z náročných dnů paní ředitelky. Postupem času mi však tato situace byla vysvětlena samotnou paní ředitelkou, a sice, že to byl jeden z jejích ověřených kroků, jak si stvrzuje, zda si zaměstnanci dokáží vytvořit „obranný štít“ oproti jejímu chování a zda jsme „schopni“ její chování a jednání vydržet a tolerovat. Nebude se mi to říkat snadno, ale pro radikální změnu jsem ochotna vylíčit mé pracovní zkušenosti s Mgr. Ježkovou.
Na pozici sociální pracovnice, kde jsem působila, jsem byla již třetí v pořadí za dobu, kdy byla jmenována do funkce Mgr. Ježková. S nástupem do zaměstnání jsem byla oddaná se naučit novým věcem a profesionálním postupům v problematice ústavní a ochranné výchovy. Respektovala jsem, že jsem nová a mám se co učit. S mojí pokorou bylo však nakládáno zcela jinak. Stejnou agendu měla na starosti i moje kolegyně, která sdílela se mnou stejnou kancelář. Ze strany ředitelky byly nastaveny nové pořádky, a sice, že budu součástí každodenních ranních briefingů, kde budu sdělovat podstatné informace a také budu součástí porad. Jako pokyn od vedení jsem to respektovala. V době mé dovolené mne však kolegyně zastupovat nemusela a tyto významné informace najednou nebyly potřebné?…. Pro nás dvě platily rozlišná pravidla a kompetence. Při zmíněných briefinzích jsem se často cítila jako neschopná řešit své úkoly a byla ponižována, i když se mnohdy jednalo o případy mé kolegyně.
Chybu může udělat kdokoliv, důležité je, aby byla chyba napravena. Pochopila bych, že v případě selhání, a to nemluvím pouze za sebe, si Mgr. Ježková pozve konkrétního zaměstnance do kanceláře a danou věc proberou a domluví se na dalším postupu. Tohle je však pro zmíněnou ředitelku cizí. Její hysterický řev na mne se odehrával i mimo půdu DÚ Veslařská. Dále neustálé měnění pravidel bylo také chaotické při odvádění své práce. To co platilo včera, neznamenalo, že to platí dnes. Vystupování ředitelky při poradě vedení bylo opravdu k zamyšlení. Zde se promítlo to, co jsem nikde na poradách nezažila. Pokud by to bylo výjimečně, tak to dokáži pochopit, ale bohužel se o výjimky nejednalo. Třískání do stolu, rozhazování dokumentů či pokud nebyl akceptován její názor, byla schopna se urazit a jít „trucovat“ do ředitelny, bez toho, aniž by se probíraná situace dořešila. Dále mi bylo neustále ze strany ředitelky tvrzeno, že odmítám kurátorům děti, které do DÚ chtěli umístit. To, že to tak nebylo, nedokázala pochopit, a hlavně, proč bych to dělala? Další z jejích projevů, jak odrovnat člověka, i když víte, že to tak nebylo. Další výjevy ze strany ředitelky se odehrávaly i při kontrole státního dozorového zástupce. Hrubé zacházení se svými zaměstnanci bylo na denním pořádku, vulgarismy také nechyběly.
Během mého působení v DÚ Veslařská jsem zhubla 20 kg a v prosinci 2018 jsem byla hospitalizována v nemocnici, kde mi byla diagnostikována chronická nemoc. Ze strany lékaře by bylo doporučeno změnit zaměstnání. V květnu 2019 skončily moje veškeré závazky vůči DÚ Veslařská. Tento otevřený dopis mi ale otevřel oči a chci, aby vše bylo napraveno do normálu tak, aby tohle zařízení bylo opět vyhledávaným.
Děkuji Bc. Tereza Nedomová, DiS.
