Absurdní divadlo v režii Ježkové

Dlouhodobě sleduji činnost odborů v Diagnostickém ústavu Veslařská (dále DÚ) a nestačím se divit přístupu stávající ředitelky, Mgr. Renaty Ježkové k sociálnímu dialogu se zaměstnanci a odboráři.

Na úvod krátká rekapitulace událostí.

Vzhledem k dlouhodobému nepříznivému klimatu v DÚ, šikanóznímu jednání se zaměstnanci ze strany Mgr. Ježkové, které se také odráželo v kvalitě poskytovaných služeb DÚ, byly v polovině března založeny ustavující členskou schůzí odbory v rámci celorepublikově působícího Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS). O této skutečnosti byla Mgr. Ježková neprodleně obeznámena ústní formou a také jí byl centrálou zaslán dopis oznamující založení odborů působících na pracovišti. Ústně byla Mgr. Ježková informována neprodleně a dopisem 30.3. Ustavující členská schůze a oznámení zaměstnavateli jsou jasně dané kroky, které určují působení odborové organizace na pracovišti. Následným krokem – administrativním, bylo zapsání pobočné organizace OS ČMS do rejstříku. To proběhlo, vzhledem ke krizové situaci v souvislosti s koronavirem, až v polovině dubna. Nicméně, zapsáním do rejstříku vzniká pro pobočnou organizaci možnost různých právních kroků, včetně disponování s majetkem. Jako datum vzniku a působení odborů je rozhodující termín ustavující členské schůze a den po oznámení o založení odborů zaměstnavateli (zákon formu neudává, tudíž i ústní forma může být dostačující).

Co následovalo? Jedním slovem divadlo. Ale než přejdu k aktuálnímu, pro vysvětlení bude dobré vrátit se ještě do minulosti. Někdy v roce 2013 (promiňte, nevím přesné datum), kdy nastupovala Mgr. Ježková do DÚ na tomto pracovišti, působily odbory pod hlavičkou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ). Těmto odborům se podařilo s předchozí ředitelkou ustavit kolektivní smlouvu. Mgr. Ježková po svém nástupu okamžitě začala činnost odborů likvidovat. Na pomoc si vzala vedle právníka také věčné obstrukce, slovíčkaření a nátlak na jednotlivé odboráře, což vyústilo vypovězením kolektivní smlouvy a rozbitím odborové organizace. Ti, kteří znali tuto minulost, nemohli být zaskočeni stávající „taktikou“ Mgr. Ježkové, jelikož zůstala naprosto stejná. Ovšem, co je zajímavé, zdá se, že najednou dodatečné založení další odborové organizace vítá – ale k tomu se ještě vrátíme.

Ihned po založení odborů byli pod různou záminkou vyhozeni ti zaměstnanci, kteří shodou okolností tvořili vedení vzniklé pobočné organizace OS ČMS. Někteří z nich byli na OČR. Samozřejmě k žádné konzultaci s odbory ohledně výpovědí nedošlo. Vyhozeni byli i další zaměstnanci, kteří v odborech nebyli – jedné vychovatelce nebyla prodloužena pracovní smlouva, druhá dostala výpověď ve zkušební době. Ani na jednu z nich jsem nikdy neslyšel žádnou vážnou stížnost. Tyto kroky nastaly v krizové době, kdy byl celý národ ohrožen koronavirem.

Takové počínání, ať v případě vyhození funkcionářů, nebo rozvázání pracovního poměru s dalšími, mohu označit možná jako na štíru se zákonem, nebo zcela jistě jako problematické z pohledu etiky.

Tímto razantním krokem se Mgr. Ježková sice zbavila „nepohodlných“ zaměstnanců, ale také, a to je naprosto vážné, způsobila nedostatečné personální zajištění pro výkon funkce DÚ. To, že se nedostatek personálu snažila sanovat tím, že na post vychovatele dosadila svého manžela, je jen taková třešnička na dortu. Nepotismus a klientelismus pod vedením Mgr. Ježkové jen kvete.

Spřízněné duše s paní Ježkovou, vědomy si obtížné situace svého chlebodárce neváhaly, a založily druhou odborovou organizaci na pracovišti. O jakou odborovou organizaci jde? Jde o organizaci ČMOS PŠ – ano, přesně o takovou organizaci, kterou před pár lety Mgr. Ježková aktivně rozbíjela. Dnes ale tyto odbory vítá a deklaruje spolupráci a chválí si jejich aktivitu. Inu, divné, že ano. Méně divné to je po náhledu na personální obsazení těchto odborů. A že jsou aktivní?! Ano, přiznávám, opékání buřtů za podpory vedení je rozhodně jednodušší, než boj za vyhozené a šikanované zaměstnance.

Zkrátka, jestli chcete opékat buřty a držet na postu šéfku, jste vítáni. Jestli chcete hájit práva zaměstnanců, bránit jejich důstojnost, máte problém.

OSČMS tedy v DÚ na rozdíl od „bratrů odborářů“ z ČMOS PŠ na růžích ustláno nemají a přízně Mgr. Ježkové se příliš netěší.

Jak vedení pobočné organizace, tak centrála OS ČMS je neustále bombardována absurditami z pera Mgr. Ježkové o tom, že vlastně neexistují, že nedoložily příslušné podklady a že se domnívá, že jelikož byl rozvázán pracovní poměr s vedením pobočné organizace, tak odbory přestaly existovat. Ano, paní Ježková zcela bez skrupulí vyhodí vedení odborů na dlažbu a teď požaduje další jména odborářů z OS ČMS. Vedle absurdních požadavků, jako byl ten o schůzce na veřejném místě v době karantény (scházet se na pracovišti trvale odmítá), je „prozrazení“ dalších zaměstnanců, kteří jsou členy OS ČMS, dalším výkřikem mimo realitu.

Pravděpodobně pomoc „bratrů odborářů“ z ČMOS PŠ nedostačovala, proto si Mgr. Ježková přizvala na pomoc také právníka. Došlo k tomu, že si ředitelka školské instituce najala právníka, který jí v podstatě pomáhá bojovat proti vlastním zaměstnancům. S odvoláním na plnou moc na krátkou chvíli přestala naprosto reagovat s tím, že mají odbory komunikovat pouze s právním zástupcem DÚ Ivo Svobodou. Každý je rád, když ví, s kým má tu čest. O to víc jsem byl ale zaskočen, když na mě z „gůglu“ vyskočily titulky jako „Soudní znalec rozesílal fotky nahé expřítelkyně“. Snad se jedná jen o shodu jmen, čert ví.

Nicméně mlčení Mgr. Ježkové a její „zastupování“ vzalo brzy za své. Centrála OS ČMS obdržela několik obskurních dopisů, ve kterých se ředitelka stále motala v kruhu – odbory neexistují, nemají členy, termín založení je tehdy a tehdy. Stále dokola. Z toho zaběhnutého ovšem vybočil ten poslední. Hned v úvodu paní ředitelka napsala: „Věc: oznámení o ukončení působení základní odborové organizace z důvodu neplnění zákonných podmínek.“ Také vám připadá absurdní, do jakých rolí se Mgr. Ježková dokáže napasovat? Poměrně nedávno jsem si pomyslel – pod vlivem jejího přístupu a stupňování požadavků vůči OS ČMS, že by snad i zvládla těm odborům šéfovat (začala diktovat odborům, jaké listinné matérie a podklady jí mají dodat na jednání atp.). A teď vidím, že nemá problém ani s tím, určovat co je a není legální, zda odbory působí nebo ne, prostě začala fušovat soudcům do řemesla.

Ne, přáním je otcem myšlenky a neexistence OS ČMS na pracovišti DÚ je jen sen Mgr. Ježkové. Odbory naplňují všechny právní náležitosti, včetně členské základny tvořené zaměstnanci DÚ.  Neschopnost vést jak lidský, tak sociální dialog, hrubým způsobem negativně ovlivňovat klima na pracovišti a vůbec fungování DÚ – to je vizitka současného vedení DÚ.

Ale opravdu, domnělé důkazní břemeno, které by prý mělo prokázat, zda máme právo v DÚ působit, kterým se neustále Mgr. Ježková ohání, není na naší straně. My své členy neudáme, nevystavíme je šikaně a vyhazovu. Naopak, budeme stát na jejich straně, budeme hájit jejich práva a důstojnost.

Každé divadlo má svůj konec, ať je sebe víc absurdní.

Mgr. Aleš Hubert, člen OS ČMS